SKŘÍTKOVÉ
Na pasece v modrém kvítku,
žilo, bylo, deset skřítků.
Jeden četl,
druhý pletl,
pro třetího tlustý svetr.
Čtvrtý učil bzučet včelu,
pátý vařil kaši z pelu,
šestý volal: "Pojďte braši,
nesu lžíci na tu kaši."
Sedmý s osmým k stolu sedli,
devátému kaši snědli.
Desátý řek: "Dvacetkrát,
teď musíte za trest psát -
Na pasece v modrém kvítku
žilo, bylo, deset skřítků."
KROKODÝL
Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,
šel krokodýl na výlet.
Rozhlédl se tam a rozhlédl se tady,
prohlédl si staré hrady.
Lesíky a louky v květu,
zastavil se u bufetu.
Snědl kilo špekáčků,
pak si koupil žvýkačku.
Sedl si a napsal pohled.
Na pohledu bylo tohle:
"Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,
vyšel jsem si na výlet,
čekejte mě v pátek ráno,
ať je v kleci vyvětráno,
ukliďte mi, prosím, bazén,
už abych byl v Praze,
hodně jsem se nachodil,
líbá Vás váš krokodýl."
O ČERVENÉ ŘEPĚ
Dědek řepu zasadil,
u pole se posadil,
čekal, čekal,
mráz ho lekal,
deště on se bál,
větru jenom lál.
Bez večeře, bez oběda,
čeká dědeček,
najednou se hlína zvedá,
roste kopeček.
"Bábo, roste řepa."
"Dědku, ty mě šidíš, co vidíš."
Zavolali vnučku,
vnučka pejska,
pejsek kočku,
kočka myš,
a ty řepo uvidíš.
Myška dlouhou chvíli měla,
chvíli neseděla.
Trhla kočkou,
kočka pejskem,
pejsek vnučkou,
vnučka bábou,
bába dědkem.
Dědek prázdné ruce měl,
ničeho se nedržel.
Bum, bác,
kopeček se ještě chvěje,
jak se pod ním krtek směje.
